Futuristické dílo Marcella Gandiniho.

Karoserii Countachu bohatou na hrany a obliny vyvinul Gandini, zatímco technické skupiny pocházely od Stanziniho. Toto auto, v jehož případě se nedělaly žádné kompromisy, byl "supercar" a lá Ferruccio Lamborghini. Po dvouleté zkušební fázi byl konečně Countach zařazen do výroby. Oproti Miuře měl podélně vestavěný motor. Jeho prototyp měl zvlášť navrhnutý pětilitrový motor, ovšem v sériové výrobě se vrátili k osvědčenému čtyřlitrovému motoru (LP 400) ze slitin lehkých kovů. Dalším znakem výrobku bylo i periskopické zrcátko. V polovině roku 1974 se výroba modelu Countach rozeběhla na plné obrátky. Poněvadž se ale výkon původního vozu považoval za nedostatečný, byl v roce 1977 představen model S, který měl naplno využít novou technologii v oblasti pneumatik a zavěšení kol a soustředil u sebe veškeré zkušenosti, které získal Lamborghini během své krátké spolupráce na vývoji BMW M1. Jako speciální vybavení bylo možné obdržet pro tento model nápadný spoiler na zádi vozu se seřiditelným úhlem sklonu pro změnu vzdušného přítlaku. Jeho rozměry však byly natolik přehnané, že byl v několika zemích zakázán, neboť přečníval. V roce 1982 byl zdvihový objem Countachu zvýšen na 5 litrů (přesněji 5 167 ccm - model LP500) hlavně proto, aby se zlepšil točivý moment při nízkých otáčkách. Nejvyšší rychlost zůstala na 306 km/h. V roce 1984 dostal Countach čtyřventilový rozvod s ještě větším zdvihovým objemem a výkonem. Znatelně větší výkon měly motory ve verzích S, SV a QV. Velké obliby tento superstroj dosáhl zejména v USA.

zbastlená US verze s fešnými nárazníky a jinými doplňky..