Islero nastoupilo tam, kde skončilo 400GT, přičemž na vývoji tohoto svého osobního vozu se podílel i sám zkušený zemědělec-strojník Ferruccio Lamborghini. Jméno vozu pocházelo již tradičně z tematického koutku „ze života býků a jejich přátel“, konkrétně upomínalo na býka, který koncem čtyřicátých let slavně zabil slavného matadora.

Elegantní karoserie spočívala na témže šasi ze čtvercových profilů jako někdejší modely 350GT a 400, byla však širší a o něco kratší. Klasický střízlivý design vozu třídy GT byl dílem firmy Marazzi, vzniklé z trosek věhlasného studia Touring, svou trochou do mlýna přispěl i zmiňovaný Ferruccio Lamborghini. Inovátorským a přitom nerušivým prvkem byly vyklápěcí světlomety, decentní styl pak podtrhovaly jemné chromované nárazníky. Spíše nežli o ryze sportovní vůz se tedy jednalo o komfortní supervýkonný dálník s konfigurací 2+2. Pod mělkou linií kapoty byl usazen proslulý dvanáctiválcový agregát Lamborghini, který poskytoval velmi solidních 242 kW.

Jako odpověď na kritiku, že vůz je příliš subtilní, byla představena ostřejší verze S vyznačující se rozšířenými podběhy, širšími koly, větracími otvory za předními koly, mlhovkami a samozřejmě vyšším výkonem – konkrétně 261 kW.