Malý býček dona Ferruccia

V roce 1970 Ferruccio Lamborghini došel k závěru, že je sice bezvadné vyrábět skvělou Miuru a velkou Espadu, ale přeci jen něco ve sbírce chybí. Tím chybějícím kouskem byl levnější model, který by byl schopen konkurovat Porsche 911 a Ferrari Dino 246.

Jeho "malý býček" (Urraco) měl být lepší než oba konkurenti. Narozdíl od Dina měl dvě minisedadla navíc a jeho motor V8 dával vyšší výkon než oba soupeři.

Studio Bertone připravilo dva prototypy, z nichž si Lamborghini vybral originální a elegantní návrh Marcella Gandiniho, který navrhl Miuru i Espadu a představil jej v roce 1970 na Auto Show v Turíně. Další dva roky trvalo, než se Urraco začalo vyrábět. Pokud se k tomu přidala i skutečnost, že v té době to s firmou Lamborghini nevypadalo zrovna růžově, mnoho zákazníků nevydrželo čekání a zrušilo objednávky.

Když se konečně v roce 1972 dostal do výroby, měl stále mnoho nedostatků. Kvalita zpracování měla daleko k ideálu, ani ergonomie nebyla příliš dobrá. Zvláště pozice za volantem byla poměrně nepohodlná.

V říjnu 1972 se začalo vyrábět Urraco S koženým čalouněním, elektricky stahovacími okny a bylo možno objednat metalický lak. Od roku 1973 se v nabídce pro země bez emisních limitů objevil motor s karburátory Weber 40 DCNF. Kromě toho se citelně zlepšila i celková kvalita.

Verze pro USA měly místo elegantních chromovaných nárazníků velké černé plastové, které se nevyznačovaly přehnanou elegancí. Kromě toho byl kvůli emisím snížen výkon na 180k a hmotnost vzrostla o 200 Kg, takže prodeje naopak značně klesly.

Celkem bylo vyrobeno 791 těchto vozů.

A jak to má velkej kufr Jürgene?