Německý rodinný sedan střední třídy

Mercedes-Benz 300SE Fintail

Celá historie modelu přezdívaného Fintail začala na dlouhém meetingu v září 1956, kdy šéfkonstruktér Fritz Nallinger dostal od vedení firmy Daimler-Benz zadání na vývoj nového vozu střední třídy. Hlavní instrukce byly:

1. Vzhled vozu měl být nadčasový s kapkou italského stylu a především, mělo být na první pohled zřejmé, že je to Mercedes
2. Vůz měl být navržen s maximálním důrazem na bezpečnost
3. Vůz měl být navržen zevnitř směrem ven

Na vlastní konstrukci se podílela prakticky všechna oddělení: team Josefa Müllera dostal na starosti vylepšení stávajících pohonných jednotek, Rudolf Uhlenhaut se svými lidmi dostal za úkol zlepšit jízdní vlastnosti a brzdy, zatímco team Karla Wilferta navrhoval karosérii a interiér s ohledem na požadavek vysoké bezpečnosti posádky. Hlavní kontury hranatého vozu byly k dispozici v roce 1957 a první prototyp se na silnici dostal v lednu 1968.

V srpnu 1959 se dostal na trh finální model Mercedes-Benz 220 s označením W111. Vůz měl panoramatické přední i zadní okno a zadní blatníky byly charaktericky tvarovány ve stylu žraločích ploutví. Pod kapotu modelu W111 bylo možno vybírat ze tří šestiválců shodného objemu, ale různých výkonů. Jednotlivé varianty bylo od sebe možno rozeznat podle různých kol, stylu chromování a podobně. Standardně byl vůz vybaven čtyřstupňovou manuální převodovkou, jíž v roce 1961 jako výbava na přání doplnila také automatická čtyřstupňová. V interiéru byla velká pozornost věnována bezpečnosti a proto byla například tlačítka na palubní desce zapuštěna nebo rychloměr byl odstupňován barevnými zónami (0-50 km/h - žlutá, 50-60 km/h - červenožlutá a nad 60 km/h červená).

V červnu 1961 se začala vyrábět i menší varianta W110 s o 14,5 centimetru kratším rozvorem, kratší přední částí, jinými předními světly a pouze čtyřválcovými motory pod kapotou. Interiér zůstal beze změn. Zvláště dieslový model 190D si velmi oblíbili taxikáři.

V srpnu stejného roku začal Mercedes-Benz vyrábět ještě luxusní model 300SE, pod jehož dlouhou kapotou se ukrýval třílitrový řadový šestiválec s nepřímým vstřikováním, jež pocházel z legendárního modelu 300SL Gullwing. Přes standardně montovanou automatickou převodovku poháněl zadní kola. O zastavení vozu se staraly dvouokruhové kotoučové brzdy s posilovačem na všech kolech. Specialitou tohoto modelu bylo pneumatické odpružení, které bylo vzadu samonastavovací. Další specialitou byla cena, která byla zhruba dvojnásobná proti modelu 220. Komu byl i model 300SE malý, mohl si od roku 1963 objednat i ještě o 10 centimetrů prodlouženou verzi 300SE LWB.

V roce 1965 došlo k přepracování modelové řady, kdy se zvětšil obsah většiny motorů a došlo k drobným úpravám vzhledu karosérie a interiéru, přičemž mezi nejviditelnější patřila nová zadní světla. Kromě toho bylo na trh uvedeno kombi pod označením Universal.

Mercedes-Benz 220