Věčný stín Velkého VAZu

foto: peklo team

Velmi populární Moskvič 412 vyvinutý a vyráběný v moskevském závodu malolitrážních automobilů vycházel z Moskviče 408, jehož výroba byla ukončena v květnu 1967.

V této podobě se Moskvič 412 vyráběl do konce roku 1969, kdy byla zahájena montáž upraveného automobilu s pozměněným designem. Objevily se obdélníkové světlomety, změnily se maska chladiče i znak, protože závod byl přejmenován z MZMA na Automobilový závod leninského komsomolu (AZLK). Záď automobilu doznala také určitých změn. Místo svislých skupinových svítilen, které uzavíraly „ploutve“ zadních blatníků v americkém stylu, se začaly montovat účelnější vodorovné lampy. Nicméně aby se nemusely měnit panely karoserie, směrovky se montovaly zvlášť ve formě žlutých trojúhelníků. Také v interiéru něco přibylo – prakticky všechny modifikace vozidla svým způsobem směřovaly ke zvýšení pasivní bezpečnosti a pohodlí posádky. Zcela přepracována byla přístrojová deska, potažená plastem na bázi pěnového polyuretanu. Kombinace přístrojů byla kompaktnější a na osvětleném pozadí lépe čitelná. Toto osvětlení však za tmy poněkud ozařovalo obličej řidiče. Nově navrženy byly kliky dveří a kličky otevírání bočních oken. Řadicí páka se přestěhovala ze sloupku řízení na podlahu.Moskvič 412 modelového roku 1969 znamenal ve své době pokrok, nejen pokud šlo o styling karoserie, ale také z hlediska pohonné jednotky. Za základ nového motoru posloužil slabý agregát BMW z roku 1939, který připadl SSSR v rámci válečných reparací (motor byl nalezen na frontě kousek za Čeljabinskem). Družstvo hrdinných stachanovských konstruktérů ho však podstatně modernizovalo a výsledkem byl moderní motor, první v SSSR s rozvodem OHC. Tento 1,5litrový agregát o výkonu 55 kW (75 k) je technologicky velmi vydařený a dobře opravitelný. Není proto divu, že silnější motory s objemem 1,7 l, 1,8 l a dokonce i 2,0 l, použité v pozdějším Moskviči 214, byly vyvinuty na základě agregátu z modelu 412.

je rovněž pozoruhodné, že ve své době býval tento Moskvič poměrně úspěšný i v automobilovém sportu. Stačí připomenout, že „čtyřistadvanáctky“ získaly čtvrté místo týmového hodnocení v dálkové jízdě Londýn – Sydney v roce 1968 (16 000 km) a kromě druhého místa týmu v Rallye Londýn – Mexiko (rok 1970, 26 999 km) ještě druhé, třetí a čtvrté místo v soutěži jednotlivců. V roce 1974 v dálkové soutěži Tour d’Europe vyhrál Moskvič Zlatý pohár a obsadil první místo dokonce ve všech disciplínách své třídy.

foto 1,2,3 - Peklo Team

pekelný stroj

šelma nočních ulic

víkend na dače