Nedoceněný konkurent Fordu Capri.

Kupé Manta přišlo bezprostředně po velice úspěšném Fordu Capri a podobně jako tento Ford bylo založeno na šasi konvenční limuzíny – v tomto případě Ascony. Byly tu i další shodné rysy, například celá škála motorů od maličkého čtyřválce s objemem 1.2 l po 1.9 litrový agregát s výkonem přes 75 kW. Manta však nikdy neměla na výběr vidlicový šestiválec, jenž by konkuroval Fordu Capri. Manta měla velice hezký styl. Využívala panely karoserie ascony až po sloupky čelního skla a zbytek vozu měla navržený ve stylu dvoudveřového vozu se stupňovitou zádí a kulatými samostatnými koncovými světly jako u Ferrariho.

Nejrychlejší a také nejžádanější byla Manta GT/E z roku 1973, která dostala vstřikování paliva Bosch, kola Rostyle, pomocné dálkové světlomety a matově černou kapotu. Podobně jako Acona se i Manta příjemně řídila, ale nekladla nároky na iniciativu řidiče, ačkoli z ní skvělé jízdní vlastnosti činily pohodlný turistický vůz. Mantas i nicméně získala nadšené přívržence, kteří nenašli oblibu ve Fordu Capri, a byla vždy považována za vůz vyšší třídy než tento Ford.