Hegemon závodních tratí přelomu 60. a 70. let.

Nový Porsche 917 dostal do vínku spolehlivý vzduchem chlazený motor s protilehlými válci převzatý z typu 908, včetně vrtání válců 85 mm a zdvihu 66 mm. Pro zvýšení objemu byl původní osmiválcový motor prodloužen na dvanáct válců. Nový motor o objemu 4494 cm³ dával hned zpočátku výkon 412 kW. A to ještě zbývala slušná rezerva do povoleného pětilitrového limitu.

Veřejnosti byl vůz poprvé představen v březnu 1969 na autosalonu v Ženevě, kde tabulka udávala nejvyšší rychlost 320 km/h. a cena pro soukromé zájemce byla 140 tisíc marek. Tedy více než pětinásobek ceny kupé Porsche 911 S s dvoulitrovým šestiválcem. Podle dobře informovaných odborníků však zřejmě i cena 140 tisíc DM představovala jen část nákladů na výrobu. V každém případě výroba pětadvacetikusové homologační série typu 917 znamenala pro firmu Porsche mimořádně velkou finanční zátěž a také nemalé riziko v případě neúspěchu, které mohlo znamenat i úpadek firmy. Nastávající čas však potvrdil, že se jednalo o velice dobré rozhodnutí a vynikající konstrukci. Typ 917 proslavil a definitivně potvrdil image značky Porsche na poli sportovních a závodních vozů.

Porsche 917 pro rok 1969 měl rozvor náprav 2300 mm, rozchod kol v předu 1488 mm, v zadu 1457 mm a celkovou délku 4780 mm. Bez odnímatelné zádě se délka snížila na 4290 mm. Vůz byl široký 1880 mm a vysoký pouhých 920 mm. Základ vozu tvořil prostorový trubkový rám, všechna čtyři kola byla zavěšena nezávisle na trojúhelníkových ramenech a odpružena vinutými prožinami. Hřebenové řízení vyžadovalo dvě otáčky volantu mezi krajními polohami. Kola byla patnáctipalcová z lehké slitiny s nízkoprofilovými pneumatikami Dunlop širokými vpředu 9 palců a v zadu 12 palců. V dalších letech byla zadní kola zvětšena na sedmnáctipalcová. Vůz měl vzadu před zadní nápravou uložený plochý vzduchem chlazený dvanáctiválcový motor s blokem a hlavou válců z lehkých slitin a rozvodem 2xOHC. Motor měl objem 4494 cm³ a výkon 412 kW (560 k) při 8300 ot./min. Největší točivý moment byl 490 Nm při 6800 ot./min. Klikový hřídel byl šestkrát zalomený a uložený v osmi hlavních ložiskách. Výkon byl odebírán z ozubeného kola uprostřed hřídele. Ze středu klikového hřídele byl napojen i pohon vačkových hřídelí a chladicí ventilátor se svislou osou. Motor měl nepřímé elektronické vstřikování paliva Bosch a bezkontaktní tranzistorové zapalování. Mazání bylo se suchou klikovou skříní s 30 litrovou nádrží oleje v levé části motoru. Pomocí suché tříkotoučové spojky byl motor spojen s pětistupňovou plně synchronizovanou převodovkou. Brzdy byly kotoučové. Karosérie byla sklolaminátová, částečně nalepená na trubkový rám. Záď karosérie se dala prodloužit aerodynamickým nástavcem. Verze bez nástavce byla označována písmenem K - Kurtz (krátký) a verze s nástavcem písmenem L - Lang (dlouhý). Bez paliva měla první verze hmotnost 830 kg, jež se po odmontování zadního aerodynamického nástavce snížila těsně nad povolenou hranici 800 kg.

Počínaje sezónou 1972 byl objem motorů sportovních vozů startujících v MS značek omezen na třilitry a to také znamenalo předčasný konec aktivní kariéry klasických kupé Porsche 917 v závodech mistrovství světa značek. Naštěstí to však nebyl úplný konec typu 917. Nové místo na výsluní si vydobyl v zámořské sérii závodů kanadsko-amerického seriálu CanAm.

Porsche 917 dobyl v letech 1969-1971 řadu vynikajících vítězství ve vytrvalostních závodech včetně dvou zlatých věnců z legendární 24 hodinovky v Le Mans.
kráceno z Le mans.cz

v barvách Martini & Rossi racing teamu

na dalším snímku vidíme obě nejslavnější bojová zbarvení 917 - s číslem 3 Martini & Rossi racing teamu, s číslem 19 Gulf Racing

na okruhu ve Spa

lítý souboj s Ferrari 512 M

Le Mans 1970

dvanáctiválec...