Ford Escort MkIII (1980-1985)

Hodnocení uživatelů: 5 / 5

Tuzexový sen

Escort MKIII se představil v září 1980 jako technicky nejvyspělejší malý rodinný vůz celé historie značky Ford. Konstrukce vycházela z počítačové simulace. S předchozím modelem neměl společný ani jeden díl, kromě modrobílého oválu vpředu a vzadu.Designérem byl známý Uwe Bahnsen.
Escort MKIII měl náhon na přední kola, nad nimi napříč uložený zážehový čtyřválec OHV pocházející z nové motorárny v Bridgendu. Byl prvním fordem se všemi nezávisle zavěšenými koly a prvním modelem ve své třídě s cenově přijatelným hydromechanickým protiblokovacím zařízením ABS.
Od počátku se počítalo s různými karosářskými variantami - tří a pětidvéřový hatchback, třídveřové kombi a později se přidala užitková verze Express, pětidveřové kombi a čtyřdveřový sedan Orion, čtyři různé motory a výbavy L, GL a Ghia, jako světový projekt. Úspěch modelu podtrhl titul Car of the Year v roce 1981.
Sportovní modely reprezentoval model XR3 s decentními spoilery a především spádovými karburátory Weber DFT a výkonem 79 koní. V roce 1983 dostal vstřikování Bosch K-Jetronic s novým označením XR3i. Tento model šel velice dobře na odbyt a jeho prodej přesáhl hranici dvou set tisíc vozů.
Po více jak 20 letech se Ford pustil společně s firmou Karmann do verze s otevřenou střechou, který započal velký úspěch verze Escort Cabrio i v dalších modelech. Dalším sportovním modelem se stala verze RS1600i, kde se na vývoji podílelo i oddělení motorsportu a který byl osazen motorem OHC 1.6 l a výkonu 115 koní. Ale hlavním vrcholem byl model RS Turbo s výkonem 130 koní, což byl první sériový Ford vybavený přeplňovaným zážehovým motorem. Vůz, který se stal základem různých sportovních modifikací, se vyráběl v období 1984-1990. V roce 1985 byl vůz homologován ve skupině A s výkonem motoru 250 koní!

inspirováno fordfans.cz:)

Escort MkIII byl prvním, na obou stranách Atlantiku, vyráběným typem firmy Ford, o čemž svědčí následující snímek americké verze

V 1. polovině osmdesátých let se omezené množství vozů prostřednictvím Tuzexu dostalo i na chudý československý trh. Pravda, jednalo se vesměs o vozy se základní výbavou a motorem 1,3l, ale ve srovnání s tehdejší tuzemskou produkcí to by malý zázrak. Pranic nevadily rychle vadnoucí brzdy či ne zrovna dobře lícující plasty ve strohém interiéru.

Jeden takový tuzexový vůz je shodou okolností služebním autem naší redakce. Bývá využíván k nejrůznějším úkolům, námátkou můžeme jmenovat pojízdnou měřící laboratoř, pojízdný fotodokumentační vůz (vznikne po drobné úpravě tzv. stažením okna), cisterna na dešťovou vodu, sběrač soli z vozovek, maštění povrchu vozovek, odtahová služba aj.

Rozhodli jsme se tedy tohoto doyena našeho týmu podrobit krátkému redakčním u testu.

Již od prvního pohledu na sympaticky bachratou karoserii pravoúhlých tvarů, nepravidelně potřísněnou béžovou barvou typu slonová kost, je zřejmé,že máme co do činění s pořádným švihákem. Vpředu i vzadu je vůz opevněn masivními ocelovými nárazníky proměnlivého tvaru. Přední plochá kapota je uzpůsobena k převozu až šesti chodců na středně dlouhou vzdálenost. Nesklopná zpětná zrcátka jsou pak svojí velkou plochou jako stvořená pro trhání rekordů v počtu rozmázlých much na cm2.

Pravoúhlá nedbalá elegance se přenesla i do interiéru. Pohledná přístrojová kaplička (spíše kaple) ostře řezajících tvarů je nadita vysoce přesnými a přehlednými ukazateli v čele s nervózní ručkou tachometru, dále rychloběžnými ručkami palivoměru (běhá rychle směrem dolů) a teploměru chladící kapaliny (nahoru). Ergonomickou symfonii doplňuje pětice velkoplošných kontrolek, které jsou za temné noci viditelné do vzdálenosti několika kilometrů. Celý prostor je pak melancholicky osvětlován mihotavým zeleným světlem. Z dalších ovládacích prvků stojí za zmínku dlouhé páky topení, které jsou trochu nečekaně označeny červenou a modrou barvou. Za zmínku stojí i někdejší radiomagnetofon vkusně vyplňující otvor pod kanály ventilace. Je třeba zdůraznit, že vůz je sériově vybaven důmyslným systémem signalizace veškerých nerovností na vozovce, integrovaným v přístrojové desce. Systém se ohlásí při přejezdu sebemenšího rozžvejklého krtka, zřetelným lomozem rozmanitých plastových tónin. Pohodlné sedadlo řidiče neobtěžuje nějakým bočním vedením, na druhou stranu je třeba dodat, že z něj aspoň nebolí záda ani při delším cestování. Minimalistické linie výplní dveří tvořených plochou směsicí kvalitního plechu a jakési imitace koženky ocení zejména řidiči, kteří rádi vytírají auto mopem. Je třeba ocenit i všestranný dostatek místa pro cestující na zadních sedadlech, jakož i skladný zavazadlový prostor, vybavený speciálními větracími otvory vytvořenými korozním krasovým působením. Konstruktéři využili i tzv. extrémní průchčivnou schopnost (systém EPS) těchto otvorů k možnosti napouštění palubního bazénu, který vznikne vyjmutím rezervního kola. V případě nutnosti uzavření vnitřního oběhu vzduchu se využívá silikonu jehož nezaměnitelná vůně Vám v letních měsících dodává opojný pocit, že ležíte na pláži vedle nějaké podobným materiálem vyztužené krasavice.

Nyní již pojďme za volant. Svěží třiadvacátník pod kapotou naskočí během vteřiny po otočení nezlomného fordova klíčku. K tomu je zapotřebí příkladné pomoci startéru, která bohužel čas od času pokulhává. Jen co dojde k postupnému zážehu směsi ve všech čtyřech blocích agregátu, je čas vylosovat v rozverné kulise některých ze čtyř převodových stupňů (za studena to bývá obvykle 3.a 4.) a za spouštění spojky typu on/off směle vyrazit. Již po prvních metrech je zřejmé, že podvozek vybavený traverzovým zavěšením kol nám bude zdatným společníkem při průjezdech ostrých zákrut, jak ostatně dokazují následující snímky. Hbitý osmiventil hravě táhne do otáček a s každým vzestupným dílkem na stupnici pomyslného otáčkoměru graduje ruku v ruce s rostoucími vibracemi i závodnické opojení řidiče, který se seč může drží útlého věnce volantu, jehož vzhled je možno vylepšit příplatkovou kožešinou. Jízdu zvláště v levých zatáčkách zpříjemňuje zvuk vycházející od předního kola připomínající průjezd rezavého vagónu táhlou zatáčkou na Negreliho viaduktu. Ekonomicky uvažující řidiče jistě potěší fakt, že při pomalejší jízdě okolo 170 km/h se spotřeba hravě vejde do 12 l na 100 km. Přímo neskutečná je pak životnost tohoto ústrojí, které přes nesčetné převářky a starty s rozběhem s neutuchajícím elánem nedávno odkroutilo již 350 tisící kilometr. Neopakovatelnými požitky prodchnutá jízda je zkrátka ódou na radost každého řidiče.

Vůz Ford Escort 1.3L, který je k mání v cenách od 2 000 Kč, je ideálním vozem pro řidiče každého věku, stavu a pohlavní orientace.

Na následujících snímcích je zachycen náš redakční vůz v plném tempu na trati rychlostní zkoušky Rally Kersko - Bezdíkov.

Vůz je uzpůsoben pro provoz v nejtěžších klimatických podmínkách..

Technické údaje: Karoserie: tří nebo pětidvéřový hatchback nebo kombi Motor: řadový čtyřválec OHV o objemu 1 296 ccm Max. výkon: 69k při 6 000 ot./min. Převodovka: čtyřstupňová manuální Brzdy: vpředu vlněné kotoučové, vzadu bubnové Maximální udávaná rychlost: 157 km/h Zrychlení 0-100 km/h za 12,7 s Hmotnost: 810 kg Cena v Tuzexu: 130 000,- Kčs